ZBYNĚK MADĚRYČ – FOTOGRAF

Všechno je jen náhoda. V létě na Hvaru jsem na dvoře, kde jsem byl ubytován, pozdravil Michala Viewegha. Na podzim jsem se v rámci portrétování brněnských osobností seznámil s jeho vydavatelem Martinem, nyní již Reinerem. Ze všech postav tou dobou portrétovaných se s ním nejlépe spolupracovalo. A teď mi dokonce nabídl výstavu na netu, pokud si vzpomenu na své CV. Takže:

Od slováckého fotokroužku, který vedl lidový vypravěč, přes členství a vedení fotografických klubů v Hodoníně a Brně, přes více než 200 skupinových výstav vede cesta k této, 25. autorské. „Chlapče, vystuduj něco pořádného a pak si třeba i foť,“ zněla moudrá rodičovská rada, tak jsem absolvoval elektrotechnickou fakultu VUT Brno, zpočátku se živil počítači a stále fotil. V polovině devadesátých let jsem založil tvůrčí skupinu Katedra experimentální fotografie a zrealizoval s ní řadu projektů, z nichž nejvýraznější jsou Česká na České, Šalina v šalině, Prior v Prioru, Svoboda na Svoboďáku. Na živobytí jsem si začal vydělávat v reklamních agenturách a magazínech. Před pár lety jsem vykročil jako fotograf na volnou nohu.

PRVOCIT

Všechno je jen náhoda. Ale často řízená náhoda. PRVOCIT je soubor fotografií vznikající od roku 2000 v přírodních lokalitách po celé Moravě, především v okolí Brna. Zabývá se nejužším spojením člověka s matérií, ze které se zrodil a do které se zase vrací. Jemnou erotikou příběhů nahých lidských postav vynořujících se ze země.
A náhoda řídila i celý proces vzniku fotografií. Musela souznít řada faktorů – od vhodného slunce, teploty, vlastností kaolínu – a když příroda hrála, nebyli nikde lidé, co by do toho šli, nebo byli a po dopravení na místo byl kaolín vysušený na prášek, nebo naopak zalitý vodou či se zatáhla obloha a fotit nešlo.
A další náhoda – premiéra byla připravena již na podzim roku 2001 v N. Y. v prostorách OSN. 11. 9. se však situace rázně změnila a tamní prezentace takovýchto fotografií se stala nereálnou. Malou předpremiéru měly fotografie v pražském Průmyslovém paláci v roce 2004 společně s pracemi Saudka a Špačka, kdy se následně objevilo množství nabídek soubor vystavovat. Hledání vhodného způsobu prvotního představení souboru však vedlo stejně zase na začátek. Tedy do města, ve kterém žiji a které mám rád – a to přímo do nejstarších prostor hradu Špilberk, do jeho starobylé gotické síně, kde je k vidění do 15. 2. 2009.
Muzeum města Brna tento soubor představilo v kontextu hostování světové výstavy 100.000 let sexu. A milý pán Martin Reiner je prvním, kdo ho představuje na internetu.