EXERCISE BOOK, 80. LÉTA

(kurzívou jsou napsány cizojazyčné vložky, zeleně zvýrazněné obraty jsou komentovány níže v poznámkách)

Nikdy nic nejísti, nejíti vůbec spáti
jak štíhlý paprsek na měsíčné své hlati
dejte mi salámy ty které já mám rád
jíst vždycky pomalu a nikdy nehltati
být dobrým básníkem a tisíce let zráti
v křesťanské Anglii Ježíše Krista znát.

Jak je to překrásné s Clementem vždycky vstáti
milovat Trnitou a její harampátí
navštívit s Albersem barevný UFY mlat
ošálit Clementa, snad on se nerozkatí
v koruně košaté jak zlatá hruška zráti
il faut manger des fraises il faut manger des dattes.

Jak pobolívá však ještě má pobřišnice
když věrozvěsti dva kráčejí zemí křtíce
peřinou přikrýt se, když vane v noci chlad
mýt svoje kočičky ó míti plno micek
mám nebí milión, k jedničce šest to nicek
žít jenom ve sklepě, sud nevyvalovat.

Ó přijďte ke mně, přijď, ty nebeská má Dámo
nechoď však večer dnes, já půjdu brzo spat
vlhce se rozevři má jarní hrobu jámo
otiskni báseň mou družstevní Panorámo
bude má poprava budeme hosty zvát.

Jaké to Blaženství být neustále s Matkou
přátelům chlubit se svou zlatomléčnou „laťkou“
přátelům chlubit se přísvitem borovic
zapíti Otovkou, zapíti Poděbradkou
s rozkoší zasnít se pišingru nad oplatkou
všecko se zlepšuje a štěstí bude víc.

Co jsem zas všecko sněd’ musím se naučiti
jíst všecko skrovněji když všecko dobře sytí
i pohled na ženy kouzelných plné vnad
Dilene Thomasi chci kůru stromů sdříti
chci o deseti spát, dobře se zahaliti
přinese Kotalík některá plátna Prád.

Můj drahý Beneši hle otevřel se Blaník
budeme ve Vídni, budeme čísti raník
a řeč tu, němčinu budeme dobře znát
choditi na záchod, vždycky se dobelhati
ve vůni bramborů a bramborových natí
der Kaiser in der Burg, vídeňský mám rád Hrad.

Jak jenom dosíci naprosté úplnosti
nejde to neláskou, nejde to nízkou zlostí
jde to však zahradou která se řine z lat
snad tolik nejísti, Kunstadt se dobře postí
svatební stoly jsou plné mých dobrých hostí
a den se ukončí, sotva byl započat.

Kéž přijde Berkovec, naučí chorvatštině
všecky mé jazyky budou míti své síně
ačkoli na konci jen česky budu znát
přijď Bože jazyků, mluv japonsky stůj při mně
Hanuš Bonn zápolí, dívá se po krajině
ach chtěl bych umříti, kéž přijde Mydlář Kat.

Jak čínsky řekne se slunce ta zlatá dýně
ty moje idylo, čáp sedí na komíně
jsem šťasten a jsem mlád
hrozny nám shnily už v tokajském plují víně
v tři čtvrtě na deset odejdu do jeskyně
prozatím jenom vstát…

Vy různé problémy, uprostřed sejdeme se
pochoduj v Mackbethu ty pohyblivý lese
extrém jejž nyní chci je odejít hned spat
a jiným extrémem je nespat vůbec nikdy
zakryj mě půlnoci měkkými svými křídly
tak se vše vyřeší a budu štěstím jat…

Michal teď odešel mohu psát na koleně
vyřiďte lásku mou Horově dceři Zdeně
teď uvařím si čaj poslední šálek snad
co asi dělá teď Bohumír Macák plavý
ne nikdy nezemřu, vyhraje verš můj hravý
i s mnoha dobrými mohu se srovnávat.

Jaké to bohatství, mohu psát na koleně
a mohu naslouchat, jak šumí Šrámkův Splav
Národní divadlo! dáme se k Státní scéně
Noyes Alfred přikvačí s papouškem barvy měně
což bude pozadím pro bílý mnišský háv.

Já všecko vydržím i na bolest si zvykám
Bůh stvořil krásný svět a mrštnost dal svým štikám
nade vším vládne teď večerní čarosvit
já vždycky udělám všecko co vám teď říkám
dám blesků smrti zář brněnským elektrikám
a řeknu s Hamletem své rozhodnutí žít.

Beru si sešit svůj odcházím do postele
tam bolest přestane ó ano to je skvělé
já bez bolesti vždy se mohu probudit
hle pražské děťátko říká mi svoje hele.
Už tedy odcházím a zítra bude klid.

A zítra bude klid těch Zrzavého lodí
ne není šťasten ten kdo neustále chodí
„Čarovná zahrado“ já stvořím mnohý mýt
Vrchlický tedy přec’ trošku se mi to hodí
nebo mám zvolna vstát a velmi zvolna jít?

Poslední sloku teď, ať žije umírání
zcela jsi umlkla múzo má drahá paní
přichází z Holandska můj přítel Jára Witt
toť něco z Dumase, jenž děti svoje chrání
jenž mušketýrům dal mateřsky něžný cit.

Nepřestaň můzo má své zlaté víno líti
Vrchlický odchází jsme přesných rýmů syti
na jedné z toalet se zase vyprázdním
na noční louku jít a noční přinést kvítí
nebýti Maldoror, ne Boha neproklíti
vy města Evropská navštívíme též Řím.

Zítra zas budu číst drahého Monsarrata
Ó budu studovat, ty lásko k štěstí vzňatá
jak se to stává teď básníkům ve stáří
je štěstí v Alhambře, Lev Blatný byl můj táta
co as nám zítra všem náš kuchař navaří?

Přichází Clement náš… od stolu nevyhodil
a křišťál Alhambry se ihned ve mně zrodil
teď ale určitě musím se uložit
ó Velká Mágie uniformovaný oddíl
to svatí ženci jsou zrajících letních žit.

Za zítřek ručí se, nebudu nikdy venku….

Zřásněn a proplétán text Jožky Lederera
milenkou v Sirotčí zůstává paní Věra
a někdy se mi zdá, že jsem se oženil
zrcadli inkoust svůj z dokonalého péra
chviličku zůstat stát tam dole u Vermeera
co podmoří se tkne, poučí Verne Jules.

Je to i mnohem víc než houby Smotlachovy
je to i mnohem víc než Tomanovy kovy
teď v krajích teplejších my friend the arctic seal.

Kunstadt je vyléčen i při práci si hoví
the imagenes come, zas krásný Oldřich Nový
horrible dentiste mine, don’t come please with the drill
Cézar-Frank maluje, Tajemný lovec loví
průsvitně přiláká šat Heydrichovy vdovy
the „leap-frog“ goes now on narůstá mnoho vil…

Vůle je ztracena, jak můra potácím se
holoubek usazen na hrbolaté římse
rychle si odskočit na všecky nákupy
má více tabáku Lev Šimák ve své dýmce
Skarolek posílá otcovy tvrdé límce
a malá housenka skryla se do pjúpy.

Ó dobří bohové jak krásně vyléčili
co lásky v srdci mém, muž mladistvé jsem síly
a hostem v komůrce dokonce Hölderlin
Cyril a Metoděj naštěstí všude křtili
takže i milenci se tajně políbili
v svém háji dubovém bez utrpení třtin.

Víc trpělivosti a méně poezie
je to jak vánek-hrob, jenž po golfsku nás kryje
no rhododendros in my fatherland
navždycky uchován nach Bertiččiny šíje
možná se dočkám náměsťských daňků říje
když skutečný náš král přiváží bílý kment.

Pak počkati si jen tam kdesi na Shonany
a míti vzkříšení mrtvého království
na představení Svaté Jany
is it a Puzler sweet? No it’s the purest honey
docela bez šarád když každý o tom ví.

Může tenký vyhrát?
musím si prozatím zachovat tuto naději
i husy o tom vědí
a stejně tedy Karel Doskočil
je s nimi v své rodné vísce
když se duše oddělila od těla
od již studeného těla
i „necky“ zůstaly „olověné“
krajkový papír zůstal na všech stolech
slavnostní ubrousky
jak může žít někdo kdo není san Secondo nevím
a slavnosti růží se budu vždycky zúčastňovat
zvláště v noci když budu už plný a bohatý
takže budu už moci přijmout Strach.

Seiferte drahý laureáte
být v pampách, popíjeti maté
z bambusové nádobky
jsi v schnoucím slunci Ararate
v které řeči je mléko latte
budeme sbírat chudobky.

Tak octneme se u Durycha
zvedá se Olomouce Pýcha
the bishop’s staff oh isn’t crutch
nejedna vyorána lícha
dřevo tak krásně rozesichá
na pole vstoupil rozsévač.

K růži se neustále čichá
éternouer dyž někdo kýchá
eternity here is my creed
po válce s Švejkem U Kalicha
Palivec koktejly tam míchá
nemilujeme čísla lichá
dvě stavby: Hrad a Svatý Vít.

Do hluku dostati se z ticha
Dynamoarchizmus náš dýchá
a bude dýchat mocněji
nenávidíme hábit mnicha
slaměných tišin z filmů Vícha
vše rozlít pro nahotu břicha
nepřestávám mít naději.

Líbilo se to Benešovi?
musím teď rýmovat na kdoví
jisté však že tak psáti smím
nechci teď probuzení sovy
na lahůdky jdu k Lippertovi
jsem-li však králík žvýkám šťovík
and everybody should be slim.

Tak také rýmovával Jarry
v divadle Bernardové Sáry
kam chodil také mladý Proust
plakáty kreslíval jí Mucha
pes poslouchá jen na půl ucha
poušť není v Palestině suchá
jsem mladý básník, chtěl bych růst.

Myslím, že žula není kruchá
Shylock je typem vydřiducha
come here my Jessica, you must
sýr kdoulový! pěj ó vy kdoule
v dynamoarchistické škole
proč varlatům se říká „koule“?
vždy bude Radhošť Radegast.

Když dorazíte na Pustevně
ošetřovati jenom zevně
když bratr Hudec skáče z hrazd
přijdi má lásko, přijdi ke mně
umírá Leviathan temně
vymírá celé lidské plémě
agonie však není slast.

Kunstadt je v jakés agonii
byť ovšem smrt jej zcela míjí
a nechce se mu jíti spat
je dobré když vás bijí kyji
prohlásí papež amnestii
má plno útěch Péret s pyji
raději smrtku vynést z vrat.

Opojné smrtky vynášení
pro žaludek snad dobré není
musím však snést ty pocity
Kunstadt je totiž jenom lyrik
magicky ztišen sbírkou Chiric
oh Poesie, ich bin so gierig
když kozák hrabe kopyty.

To potom všude voní dálka
sníme o dávno mrtvých válkách
kulisák nese sufity
nejedna rusálka pak zalká
v páchnoucích hadrech Na Špitálkách
milovat herce Petra Falka
když parfémy jsou rozlity.

Radí mi jedna madrigalka
abych čet’ Malou slovesnost
psal madrigaly o vestálkách
pantoumy o bořených Šmálkách
s gazelem gazel přijde dost.

Prozatím o tom nechci mluvit
poslední dnešní věnec uvít
ne asi „věnec sonetů“
ne tolik balad jako David
jednodušeji všecko slavit
a snísti při tom kotletu.

Tak nyní konec napsal jsem si
je Kainarova pila v lesích
nemám chuť na amoletu
jsem vskutku rád když svítí měsíc
když luna bílé prádlo věšíc
nic nechce vzít už z bufetu.

Mysleti na Otáčka Janků?
nevyčerpatelnost operet
papíry šustí, chtěl bych Banku
do polévky dát majoránku
a cestovati tam a zpět.

Bůh musí problémy mé řešit
když na oltář mu kladu sešit
který jsem právě dokončil
ó bordely! jak chtěl bych hřešit
umrlčí rubáš nikdy nešít.
Mám trošku strachu… Co je pyl?

  1. Albersem – Hans Albers, slavný německý herec
  2. UFY – UFA, filmová produkční společnost (Berlín), která produkovala např. film Modrý anděl s Marlene Dietrich
  3. mýt – záměr – ? (takové chyby B. nedělá…)
  4. nebí – nejisté čtení
  5. Dilene – správně je Dylane, chybné psaní je ale zřejmě záměrné
  6. Bůh– nezřetelné, odhad (nutno číst originál)
  7. můzo – chyba, jinde píše B. správně s „ú“
  8. Monsarrata – spr. Montsarrata (angl. spis. John Turney Nicholas Montsarrrat, 1910–79)
  9. milenkou v Sirotčí zůstává paní Věra – ulice Sirotčí, od r.1946 Grohova, kde bydlela Věra Kalábová (žena malíře Františka Kalába)
  10. the imagenes come – výraz imagenes není standardním cizím slovem, skutečný význam snad lze najít v Halasově básni Imagena (Tvář, 1946): dle obsahu básně a doby vydání lze dokonce vést dedukci o vztahu mezi H. Imagenou a B. Terrestris.
  11. dentiste – spr. dentist
  12. pjúpy – fonetický, počeštěný přepis angl. „pupa“ = kukla
  13. Ó – odhad (pravděpodobně správný), nutno porovnat s originálem
  14. rhododendros – odvozené čtení (špatná kopie), správně ale rhododendrons
  15. náměsťských – spr. náměšťských; do Náměšti n. O. jezdil B. pravidelně na prázdniny k příbuzným: jelení říje se tak asi nikdy nedočkal
  16. Pak – nezřetelné čtení, nutno porovnat s originálem
  17. Puzler – ??? (Puzzler je angl. luštitel hlavolamů, záhad)
  18. san Secondo – patrně jde o postavu z Morgensternových básní
  19. Seiferte drahý laureáte – B. vícekrát ve svých básních reagoval na to, že Seifert dostal Nobelovu cenu (1984); pomůcka v dataci
  20. rozesichá – spr. rozesychá
  21. éternouer – spr. éternuer = kýchati
  22. dyž – hovorový výraz, nebo špatná kopie (porovnat s originálem)
  23. U Kalicha – spr. asi U kalicha (pozn.: od r. 1993 odpovídá Blatného pravopis normě)
  24. Dynamoarchizmus – spr. dynamoarchismus, typická B. chyba (pozn.: od r. 1993 odpovídá Blatného pravopis normě)
  25. Vícha – filmový kameraman Václav Vích (1898–1966), od roku 1936 působil v zahraničí
  26. Bernardové Sáry – počeštěné jméno herečky Sarah Bernhardtové, jejíž vlastní jméno bylo ovšem skutečně Bernardová
  27. kruchá – lámavá, drobivá, křehká (zast.)
  28. Pustevně – krajová výslovnost, gram. spr. Pustevny
  29. Péret s pyji – odkaz, ale na co?
  30. Chiric – variace na jméno italského malíře Giorgia de Chirico
  31. sufity – speciální divadelní světla
  32. Petra Falka – počeštěné jméno amerického herce Petera Falka (např. inspektor Colombo)
  33. pantoky – stará básnická forma, častěji označovaná jako pantumy
  34. o bořených Šmálkách – spr. nikoli Šmálky, ale Šmálka = lidové pojmenování Heinrich-Schmal-Gasse, nejstarší dělnické kolonie v Brně, která stála v místě dnešní ulice Mezírka; místo malebné i tajemné s podsvětním nádechem (hned naproti stál známý bordel hotel Morávia, dnes Moulin Rouge)
  35. David – narážka na Nezvalova „věčného studenta“ Roberta Davida