Lázně - recenze

Irena Přibylová, MF Dnes
Prozaická prvotina Martina Reinera, novela Lázně, se dobře čte a stojí za to se k ní vrátit ještě jednou. Napoprvé vnímáme příběh s tajemstvím a uvědomujeme si, že při rychlé četbě nestačíme vychutnat autorův lyrický styl. Labužník by proto napodruhé měl zpomalit a jen pro radost se pohybovat od metafory k metafoře, od věty k větě, od scény k scéně.
…Lehký, pochmurný až magický tón novely Lázně je prosvětlen jemnými epizodami. Reiner dovede pregnantně pobavit školským, barovým či manželským humorem, a na druhé straně velice citlivě podá okamžiky spojené se smrtelnou nemocí mladého muže. Patrioty potěší, že kromě Třeboně ožívá v Lázních i Brno, jeho střed, tramvaje, či sídliště. Autor bezpochyby čerpal z vlastních zážitků, ale hledat v jeho tvorbě jen konkrétní otisk minulosti by bylo zcestné.
Brňan Martin Reiner, autor čtyř básnických sbírek a v civilním životě majitel nakladatelství Petrov, se v novele Lázně dostal na úroveň generačně starších autorů jako Michal Ajvaz nebo Jiří Kratochvil. Po Lázních zřejmě přijde dlouhá pauza, přesto však už bude čtenář s Reinerem-prozaikem počítat.